Zážitky popisuje má spolucestující Barča Obstová s Adélkou
Poslední společnou etapou v Mexiku je průjezd spolkovým státem Chiapas, který je od Yucatánu dost odlišný, nejen počasím, ale i cenově a kulturně. Je to konečně ta tradiční tvář Mexika, kde se dodnes mluví jazyky Mayů. Cesta sem je zajímavá, kolem silnice můžete vidět obydlí chudých, chladná horská města a tropický prales.
My se po noční devíti hodinové jízdě autobusem ocitáme ve městě Palenque, který je vstupní branou Chiapasu. No, moc vyspale se tedy opravdu necítíme. Co si budeme povídat, sdílení jednoho sedadla s neustále se vrtícím dítětem na klíně je už celkem slušná hra jménem tetris 😊. Při placení ubytka zažívá Zuz šok. Byla okradena! Ano, skutečně se to stalo i přes veškerou naši ostražitost. Moc dobře jsme si totiž vědomi, že matka s dítětem je dost snadný cíl. Zpětně si ten okamžik, kdy k tomu nejspíš došlo vybavujeme. Co naplat, Zuz podniká všechny kroky v rámci obrany – zablokování karet, reklamace proběhlých transakcí, návštěva místní policie, vypití frťana na rozdýchání. Po zbytek dovolené jedeme samozřejmě z mé kasy. Další ukázkový důvod, proč je lepší cestovat min. ve dvojici.
Je čas navštívit pyramidy obklopené pralesem. Vyrážíme na ruiny Palenque, které patří nepochybně mezi největší a nejkrásnější města mayského světa. Tohle místo mě ohromilo! Je totiž nabušené ojedinělými stavbami malebně zasazených v bujné přírodě. Průvodce nemáme, vše doháníme informacemi z internetu. Celý přístupný komplex si na pohodu prohlídneme, holky se tu na střídačku prospí. Díky Covidu je však zakázáno lézt po schodištích a nahlédnout dovnitř pyramid. Jsme tím dost zklamané na druhou stranu díky omezení kapacity návštěvnosti zde nejsou davy turistů. Celý zážitek v tomto mystickém prostředí umocňuje řev opic, který se line kdesi z útrob džungle.
Naprosto fascinující podívaná byla u kaskád Roberto Barrios a vodopádu Misol-ha. Navíc zážitky z těchto dní byli umocněny způsobem dopravy. Na obě místa jsme totiž jely místní dopravou. Takže pěkně vzadu na korbě auta, kde nám vlasy vlály větrem. Zpět nezbývalo nic jiného než stopovat či se slušně vetřít do auta k místním lidem, co odjížděli zpět do svých domovů. Eli jako největší kabrňák pak už stopovala sama od sebe ostošest. Krásný ukázkový příklad, jak ty děti všechno odkoukávají od rodičů 😊
V tyrkysové vodě, která vybízí ke koupání v přírodních jezírkách kaskád Roberto Barrios jsme si lebedily celý den. Brouzdálko pro děti zde opravdu nehledejte. Ba naopak všude hloubka, terasovité stupně a přírodní splavy. Na holky tu dáváme velkého bacha. Při přesunu na další kaskádu nám dokonce museli pomáhat místní borci z judo oddílu 😊
Vodopád Misol-ha je proslavený scénami z filmu Predátor. Je 30 metrů vysoký a lze si ho prohlédnout pěkně zblízka. Naše holčičky na obrovský proud vody opět hlásily jedno velké jééé a wow!
Musíme se posunout dál. Zuz si v jednu chvíli zahrává s myšlenkou nechat cestování náhodě a víc prozkoumat život místních ve vysokých horách střední části Chiapasu. Nicméně na tento způsob cestování už je málo času. Zbývají totiž 3 dny do odletu. Strávíme je v městě San Cristobal de las Casas, ležícího ve výšce 2 200 m, takže zdejší klima je na kalhoty a mikinu. Bydlíme tu opět na hostelu. Město je známé díky své nádherné koloniální architektuře z dob baroka a musím uznat, že se mi ty úzké dlážděné uličky, barevné domky s balkónky zdobených květinami, moc líbí. Konečně zde, a ještě v nedalekém městě Ocosingo, máme možnost během našich vycházek s dětmi vidět mayské obyvatele v tradičních oděvech, navštívit trh s pestrým ovocem a zeleninou, vidět malé děti prodávající cokoliv, popovídat si s indiánskými babičkami, sledovat kolik čističů bot si zde ještě vydělává.
Tak a jsme na konci našeho Mexického dobrodružství, teda alespoň já s Aduš. Zuza s Eli se v rámci Mexika chystají na ještě jeden výlet za delfíny do spolkového státu Baja California. Já zas přelétám za tukanama do Kostariky, kde se se Zuzi po týdnu opět shledána. Tímto předávám psací štafetu Zuzce.
Pro více fotek a zážitků z cest mrkněte na naši FB stránku Travel Rama nebo Instagram @travel.rama